.
Vrátím se tam,
kde slunce kmeny
bronzem zlatí po ránu
a písčitá je zem,
z bělostných mraků
lížu našlehanou smetanu,
kde pokosenou loukou
ruku v ruce jdem.
Vrátím se tam,
k jezerům,
kde vrba stará
nad hladinu hlavu nahýbá
a v lese stojí obílený dům.
Kde skořicí a medem
moje láska vonívá
a náruč, plná nedosněných snů
zve, pojď!
Vrátím se tam,
už za pár krátkých dnů ...
.
Vrať se, lásko něžná, moje náruč čeká,
skořice i med už voní krajem do daleka :o))
20.04.2010 19:32:00 | poustevník Jirka
nádherně skořicovomedová báseň ,zavoněla až sem přes monitor..ST!
19.04.2010 01:40:00 | xoxoxo