Perníkem sladkého křehkého medu
svou životní trasu nepovedu
prostorem času nikdy nedovedu-lhát!
Tisíce odstínů růžových krás
ukrývají uzamčenou hráz
nad kterou nevede most
-přes minulost..
Pokladem přímostí něžných cest
necháme naše srdce vést
dlaním podáme lásky džbán
nektarem radosti,štěstí hnán
do světa nových rán
být čistě milován
Básenka je tak reálná,... pro mne velmi upřímná a řekla bych, že aj psaná na míru. ST! mlčky znovu pročítám...
22.04.2010 09:25:00 | NikitaNikaT.