Omlouvám se za sebe
i za svoje chyby
za slzy na tvé tváři
a mé laciné
,,promiň´´
všechno jsem si uvědomil
sám stojím na oltáři
teď Já sám
slzy tu roním
choval jsem se jako ,,chlap´´
tvrdě, bezcitně...
v mých očích jsi jen laciná žena
sedím doma na polštáři
už nejsem zcela sám
kolem mě...
jen chladná stěna
a tak doma sedím
zas a zas zpytuji své svědomí
mlčky tiše doufám
že chyby mé
odnese si čas...
Protože mi čeština nikdy nešla, jen sloh. :) Díky, hned to opravím a uložím si to do paměti.
25.04.2010 15:53:00 | Pučik
Souhlasím s prvním komentářem:) PS: proč slovo "laciná" píšeš se dvěma "en"? S.
25.04.2010 12:19:00 | Severka
Na chybách musíme pracovat,nikdo jiný nám nepomůže,když o nich víme,je třeba s nimy bojovat.První krok máš zasebou,přiznání:-)))).
24.04.2010 12:32:00 | CULIKATÁ