TY
TY
Díváš se, vánek tvých řas
listy knihy obrací.
Díváš se a ve tváří úžas
se ani trochu neztrácí
Mluvíš, závan tvých rtů
slova do dálky posílá,
mluvíš a hraješ pořád hru,
v níž vadneš jako květina
Píšeš a ruka tvoje hladí
odvěké péro fénixe.
Píšeš, že ti to vadí,
že nic už nesplní se
Sedíš, postavou sochu přípomínáš -
strnulou a přitom hrozně pevnou.
Sedíš, na mne zapomínáš
vyčítáš, že udělal´s chybu stejnou.
- prázdnota -
- boj -
- zoufalství -
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Ta je smutná, smutnivá... avšak tím je krásná... nádherná, okouzlující. Opět za plnou.
22.12.2005 23:11:00 | BlackTangerine
Tak tuhle bych si nedal ráno ke kafi :)
Píšeš příběh,který skoro každý už poznal a přesto každá vzpomínka na toto období neslábne,ba naopak
21.12.2005 16:12:00 | older
cítím z tebe smutek a hoře..a nevím..jak tě pozitivně naladit?? tak nechť je brzy splín tvůj zbořen..ať kroky mohou lehce jít!!!
20.12.2005 16:31:00 | šuměnka
