V klidu
hudba mi hrající
příjemný podvečer jest
v parku na lavičce sedím
s podvečerním slunkem
jež ještě trochu svítí
páry zamilovaných
se k sobě tulí
v trávě polehávají
svou lásku si vyznávají
já opět sám
se srdcem v dáli Tě mám
myšlenky k Tobě jen plují
jak v duchu tu s Tebou jsem
v ruku v ruce
parkem jdem
i do trávy uléháme
píseň dvou srdcí si ladíme
něžně se tulíme
tráva svou peřinu dává
a jemný paprsky
podvečerního slunce
nás hřejí s citem
dvou zamilovaných
jež v životě
spolu být nesmí
krátké chvilky
jsou však vzáctné
jako láska a život
dvou lidí
jež o sobě ví
a přesto životem kráčí dál ....