Když zbloudilý měsíc po krajích,
na zem toužebně zhlíží,
stíny se vzájemně lísají,
a rty se slastně sblíží.
Ráno když rozlije svítání,
zhasne nám dechem svíčky,
děravý plášť noci látají,
ti, co na kořist líčí.
Lísání stínů mě dostalo!
Tu hru si dnes večer určitě zkusím, snad bude dostatek světel (nejen v duších zúčastněných) a také tmy kolem...
01.05.2010 14:22:00 | Špáďa
děkuji ti, konečně jsem se k něčemu dohrabala, abych zase něco napsala. Můj počítač byl okupován návštěvou, i když milou. Snad ze mně za něco vypadne tobě k potěšení.
29.04.2010 19:49:00 | Maura