noc

Noc padá zlehka na mou tvář
únava klesá na má víčka
a já jí propadám
zase tížíš mě svou lehkostí
svým úsměvem za kterým
ztrácíš se mi tak lehce
a mé křehké spaní upadá
do nekonečných propastí tebe
už nevím kterým směrem utíkat
na konci každé cesty
zůstáváš stát
a já nemohu tě nevnímat
hledám tě a nechci
ale přesto toužím
tě zas a znovu potkávat


...