Protože se Tvé rty...

Anotace: Tohle je (podle mě) nejkrásnější báseň od Victora Huga...byla by škoda se o ní nepodělit...pro mě momentálně balzám na srdce...

Protože se mé rty dotkly Tvé plné číše,
protože jsem Tvou tvář bral často do dlaní,
protože nejednou jsem po slepu a tiše
zaháněl vůněmi Tvých vlasů zoufání,

protože do mé tmy zazněla slova něhy,
za nimiž pospíchám jak můra za světly,
protože na ústech mi jako loňské sněhy
Tvé slzy roztály a v úsměv rozkvetly,

protože nad hlavou mi Tvoje hvězda hoří,
která se právě teď,žel,skrývá za mračna,
protože ve víru mých dnů,v tom pustém moři,
se náhle ocitla Tvá růže průzračná,

proto dnes mohu říct všem rychlonohým létům:
- Jenom se žeňte dál! Jen leťte nad zemí
a přinášejte zmar těm nejkrásnějším květům;
já mám v svém srdci květ,jejž nezníčíte mi!

Jestliže zkusíte jej připraviti o pel,
svou horoucností vás k ústupu donutí;
žhne totiž plamenem,jenž nezdusí váš popel.
Láska je mocnější než zapomenutí!