Víla vytržená z lesa.
Srdce křehké
na cáry rozedrané.
Vhozená do víru velkoměsta.
Snaží se,
chřadne, hyne.
slza něžná z oka kane.
Stále čeká, čeká, že se něco stane.
Ale ono se nestane
marně svou duši konejší.
Včerejšku neumírej!
Vrať mi sílu!
Dnešku, volám a prosím,
dovol mi, vrátit se zpět...
K Tobě...
...ještě,že jsem dneska šťastná, jinak bych asi plakala, jak je krásná ...
13.05.2010 16:34:00 | Krásná Princezna