*
postavil ses mi do cesty
s batohem tuláka
a rovnal se mnou krok
vyprávěls mi
o věcech co k sobě (ne)patří
smaragdových nivách
kdesi daleko
a jak se dá doskákat
přes milníky ke hvězdám
a o ztraceném ostrovu
v dávných mořích
a protože
nerada chodím ve svých stopách
a ty zřejmě také ne
půjčil jsi mi koloběžku
a odmávl dlaní směr
..někam tam..
trochu překvapeně
vymalovala jsem nebesa
opuntíkovala je balónky z pouti
a do batohu ti přistrčila svačinu
a pár svých věcí
průhlednou rosu z kvítí
pilník na drápky
něco rajských tónů
pro začátek
a pramen nevypsaných tužek
a pak
moře se vzneslo do výše
unáší nás do hlubin
a já se musím maličko smát
(potajmu)
když říkáš
nebyla by lepší chýše ?
*
chtěl bych ti dát koloběžku
co nás oba unese
mívám totiž starost trošku
když sama běháš po lese
čert ten se i matrjošku
zádostivě zatřese
postačí pak když jen trošku
pro jahodu sehne se
:o)
Jiří senior
18.05.2010 23:28:00 | j.c.
Krásná.. :)
Vdechnout aspoň trochu optimismu do duše se mi dneska hodí.. takže díky :)
17.05.2010 21:48:00 | Emily Winnacott