.
zamknutá
ve tmě
tiše kvílí
cuká se
ve vlasech
mrtvé víly
pláče
bolestí
ze zlatých okov
nutí se
nevzlykat
když je s ní hotov
polyká
střepy
z rozbitých snů
kapky
pozornosti
nechává psům
/ trhajícím cáry bílého brokátu /
páchne
pohrdáním
špinavá je
jak coura
vláčena
škarpou
otekle mžourá
dusí se
žlučí
dotyk ji
mučí
touží
čeká
umírá
z nedostatku
pozornosti
/ co by nedrtila kosti /
má stále moc
ctnosti
nesvéprávné
netuší už
co je správné
ze tmy se zbláznila
na světle opilá
pocitem naděje
umírá
.
..
...
láska
...
..
.