Ve vodní krajině

Když moře bilo o moherské skály,
dnes hvězdy ve dne se mi zdály,
jakoby Slunce vyjít už nemělo.

V té vodní krajině, kde hvězdy svítí
vzpomínám na Tebe, trhám Ti kvítí.
Proč jsi tak daleko ? Tiše zaznělo.

Jsem tady od rána s tou ženou cizí,
byla mi blízká, ten pocit teď mizí.
Já v duchu líbám Tvé křehké tělo.

Jsi jako anděl seslaný snad z nebe.
Co tady dělám ? Ptám se sám sebe.
Hle, hvězdy zmizely, už se setmělo...