Mluvil jsem s ním přes špinavou membránu
a myslel na kundu jeho manželky ve vymrzlém parku,
na studené zemi, na její roztažené nohy,
na vlhký střed vesmíru.
Pak jsem odešel z kanceláře do mžourající Prahy,
v sobě si nesl tu kundu a v batohu láhev bechera.
.