Ze Země..

Ze Země k Slunci a zpět ve snu kmitám
nejde to zastavit, zběsile lítám
nahoru, dolů, ten sen konce nemá
kdyby šlo vyndat ven jak šém z Golema

z hlavy mé posedlost být, kde chci všude
dokud ji mám kde mám, klid v ní nebude
příšerná nekázeň vymklá vší kontrole
zmítá mnou sem a tam, pak sráží do kolen

ráno, když končí noc, zpod řas mi vytéká
rosy třpyt, jenž ranní Slunce spíš vyleká
své rty na paprscích k víčkám mi přitiskne..
prý Slunce nemá rty.. mám tam rtů otisk, ne?