Vzpomínám

Vzpomenu si na tebe, když venku chumelí,
Vzpomenu si na tebe, když v kalendáři vidím neděli.
Vzpomenu si na tebe, když vidím sníh,
Vzpomenu si a mé slzy se ztrácejí v závějích.
Vzpomenu si na nás, když na okně vidím námrazu,
Je mi hezky, když si vzpomenu, jak ses bránil úsměvu.
Pamatuju si na přesný počet vrásek tvých,
Když tě stejně nakonec přemoh smích.
Vzpomínám na tvoje oči – modré jako mořské peřeje
A trocha zelené jako na jaře poupě.
Podívám se z okna a vzpomenu si na ty bílé závěje,
Tak proč se cítím tak hloupě,
Když vzpomenu si na ty krásné dny?
Možná proto, že to byly jen sny…