Usměj se
trochu
do splašených vzdechů
dřív než tě poznám
a pošlu tě spát
Ráno se
probudím
na prázdném polštáři
a se slzou na tváři
půjdu se vdát
Bílá jak
nevěsta
na zlaté peřině
v poslední vteřině
budu ti lhát
Na tom prý
nesejde
zvyknu si na přepych
i láska je jenom zvyk
tak proč (tě) milovat?
...vím, že i štěstí je zvyk, je tedy nutné si jej pěstovat, to samé platí i pro lásku...tedy snad :-)
29.01.2011 00:52:00 | Lota