duhová pohádka
duhová pohádka
Anotace: ....
S kamínkem lásky, v dlani,
jak duhové korálky
navlíkám tyto řádky.
Pak přichází,spaní
a já odcházím
k nám do pohádky.
Tam žlutě,jako slunce
naše štěstí září
a červenou pusou od jahod,
šeptáš jak máš mě rád!
Pak vášnivě mě líbáš.
Na zelené louce
se mě něžně dotýkáš,
v náručí voňavých květů
já chci se s tebou milovat!
Ráno pak z dlaní tvých
stříbrnou rosu pít.
Jsem šťastná
s TEBOU lásko!
Nechci se nikdy probudit!!!
Poslední tipující: Dejfor, Koza, Divoženka1, carodejka, vodnař, Pevya, WhiteSkull, ilona, Danger, bobi bobie, ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk18.07.2010 07:55:00 Koza
Probuzení je odloučení a večer zase vítání. Snům nesluší svítání ... krásné... ST
08.06.2010 20:32:00 Pevya
ST! Kouzelně duhově zamilovaná báseň :-) Taky mám duhu moc ráda, dneska jsem ji u nás čekala, ale nepřišla :-(
05.06.2010 02:40:00 ilona
To je úplně úžasně pohádkově napsaný:-)Moc jsem si tu užila:-)Děkuji za to!:-)))
02.06.2010 20:12:00 Danger
Takový krásný sen,škoda jen,že tě neprobudí dlaň,která sice nemá kamínky lásky,ale je teplá a má možná vrásky :-)
Těším se na tvé další sníčky a slovní říčky,tekoucí k nám.
01.06.2010 11:22:00 ta.cupka.
Pohled poslední před spaním,
dej svým oběma dlaním..
zase zdát se Ti bude o něm,
tohle není žádný prázný pojem;)
