Jak krásná a bohatá může být,
jako květ polních máků,
takovou chtěl bych mít,
ne stovky mraků.
Koukám všude, avšak nic,
chci moc, nebo mám chtít víc?
Toliko let jsem na světě živ,
však nepoznal jsem mnohé dřív.
Na našich cestách
světélka blikají,
žijem jako ve snách,
vždyť všechna chytit se nedají.
Pak přijde den,
kdy rozbřeskne se život tvůj
a ty toužíš jít,
stůj co stůj.
Nazdárek chemiku, takže vítám tě mezi námi..=)
a netvrď mi, že tvoje básně nestojí za nic;)už se těším, až budou další..=)
03.06.2010 18:01:00 | H.e.ll.