Až mi jednou zašeptáš
že mládí prozurčelo skrze dlaně,
s prvním nadechnutím
druhého DNE,
až opilá touha přetne
gordický uzel prchavých
okamžiků,
co rostou do stromů,
jimž včera listí opadalo,
až povíš, že únava utrhala
knoflíky na blůzce Tvých povadlých nadějí
a nit myšlenek
ztratila svou PEVNOST,
tak stul se do klubíčka
a vrať se do dětství odřených kolen
a přiviň se ke mně blíž...
Hmmm, líbí se mi. Možná nejvíce ta jistota - moci se stulit a být konejšená či pod ochranou. Velmi pěkné:)
27.12.2005 14:14:00 | Zdeňka
Pěkná, citlivá, má atmosféru, pěkné obraty, i když některé ti trošku nevěřím.
27.12.2005 12:40:00 | JardaCH
Taky bych se chtěla vrátit do dětsví. Pěkná náladová básnička. Líbí se mi
27.12.2005 08:56:00 | Skalnička