Anotace: Příjde samo - nevoláno. Ze sbírky "Jen slůvek pár"
* * *
Ta dálka mizí, když propadnu snění
a zde před očima tebe milý mám.
Pozvu tě dál, teplo venku není,
pohostit tě láskou svou hodlám.
Horké polibky, k tomu kousek něhy,
hladit tobě budu každé místečko
a tam kde to sladce touhou zabolí,
potěším tě láskou, aspoň maličko.
Hodně se já k tvému tělu přitlačím,
ať ten krásný pocit vášně zadržím,
doznění pak lépe můžeš vychutnat,
cit svůj nejvřelejší tobě já chci dát.
Nevadí, že máme každý jinou cestu,
na ní jsme ztratili svoje klíče k mládí,
ale zdobená je sem tam kvítky snění
a tak občas oba projdeme se po ní.
* * *
11.06.2010 07:14:00 j.c.
tak setkáme se pod lucernou snění
kde bez zábran věk odkládá svůj plášť
a láska, proměněná v pohlazení,
obchází světa předsudky a zášť
===
Jiří senior
09.06.2010 23:31:00 Verule
Ve stáří snění, to přece hřích není.
Čím víc si sníš, tím víc toho smíš. :)
06.06.2010 13:26:00 střelkyně1
Život bez snění není život...nebo pouze strohý život.Krásně jsi ji napsala!:-)