.
Voní mi blankytem rozrazilu,
pomněnek něžností,
chudobek nevinnou bělostí,
mé čtyřlístkové království.
Dodává sílu nabrat dech,
vzpomínkou opájet mě nech.
Ovinout paže zas kolem Tvých
tak, jako v nocích bezesných,
s šuměním vánku ve větvích
spočítat hvězdy nad lagunou,
rozehrát nostalgickou strunou
housle v nás v tóninách molových.
Pro krásu kouzla dnešní noci
já zapřísahala jsem měsíc,
ať poslem je polibku rtů Tvých ...
.