Z čajníku stoupá omamná vůně
která se dávno vryla do mé
hladké kůže...
Kam zabloudila malá hvězda
ta co dávno byla nesvá.Že
už svítí naposledy a rozdává
všem pouhé věty...
Jako nevinná ovečka v nitru
tvé duše.Spaluji touhu z
ohnivé kuše...
Karafa plná vína,uvnitř je
pravda skrytá.Naposledy
hádej slova,že to byla dlouhá
doba...
Na rameni ve znaku tygra
Ochránce mého nitra.Tebou
bojuji a bráním se citům. Jsou
to pouhá slova, vyřčena proti našim vlivům...
napřed se mi zdála kostrbatá, pak mi to přestalo vadit a i v té kostrbatosti jsem našel zalíbení
10.06.2010 08:13:00 | René Vulkán
Kůže svítí z čajníku a přesunutá do karafy se znakem tygra...nespletl jsem to trošku?Moc hezká Kačenko
09.06.2010 22:32:00 | Chico1