Přivři víčka...ať víš,
že plášť opět zavlaje velkou hvězdou
Přivři víčka...a pousměj se
těm tak nádherným lidem
Přivři víčka...a vychutnej
návrat našich národů staletí čekaných.
Přivři víčka...a odpusť jim,
jak víno zrají
Přivři víčka...a pojď už.
Tady život dohasíná
Přivři víčka...a neplač,
ani pro mne to nebude lehké
...vědět, usmát se, vychutnat, odpustit a jít...
konec konců možná i slzu uronit...
a nekonečně žít...
Paráda, človíčku!!!
02.01.2006 13:39:00 | Cecilka
Já bych to takhle napsat neuměla.. asi jsem spíš na ty "blbiny". Dávám 100 %
29.12.2005 07:59:00 | ma.rka
Mno, znovu taková mě hrozně blízoučká... Mňam. Mám u tvých básní vždycky pocit, jako by je psala má ruka, vymyslelo moje srdíčko. Je krásná. Snad tě chápu...
27.12.2005 19:51:00 | Nausika