.
Pro vzácný květ
se váza těžko hledá ...
Já slova nenalézám,
žádné, i z těch nejhezčích,
dost dobré se mi nezdá.
Jedno ale vím,
že svět je velká, stará síň
laděná do růžova.
Mé prsy jsou přístavem Tvé touhy.
Pověz, jak chutnají.
Máš jich plná ústa,
mám Tě plný klín.
A kde zůstala slova ... ?
.
slova jsou někde v koute..
snad usnula.. snad na okamzik pouhy..
brzy..zas dobudoute..
a naplni se tvoje touhy..
15.06.2010 23:13:00 | Bean
..slova zůstala někde venku,
snad i nahlížejí klíčovou dírkou
a šeptají si o milování...
***
Jiří senior
15.06.2010 20:31:00 | j.c.
Slov netřeba, když v souznivém akordu srdce bijí,
když těla propletena jsou lásky symfonií :o))
12.06.2010 07:28:00 | poustevník Jirka
Překrásný cit do básně vložen
je přece jen slovy podložen
pro příští dny
pro nové sny.
11.06.2010 21:50:00 | s.e.n