Po řece posílám přání své
jak moc chci cítit dlaně Tvé
S nádechem do barev lásky
není čas už na otázky...
Vltavíny držím v dlaních
slunce pálí do mých tvářích
Bosá jdu podél řeky a čekám
na Tvoje krásné věty...
Poprvé co hvězdy uvidím
sednu si na kámen a lehce
se zamyslím...
Srdce co bije uvnitř mého já
čaruji, ať vrátíš se mi zas
Květy voní s nádechem dálek
své city teď schovám do obálek...
Ať zachytí je lehký vánek...
ach..
draha..
nac tolik splinu..
vzdyt kolem je dost chlapu..
ba i vltavinu .o)
12.06.2010 09:05:00 | Bean