Oči máš tajemné,
myšlenky zvrácené,
šeptáš mi do vlasů,
o noci toužebné.
Jsi zlodějem snů.
Ležím tu spoutaná,
nahá a bezbranná,
naslouchám veršům tvým,
po nocích hladovím.
V žáru teď tělo mám,
a oheň pod víčky,
naslepo nazouvám
červené střevíčky.
Jsem divoká růže.
Vždyť na všechna tajemství
ráda ti odpovím,
i člověk prokletý
stokrát milovat může...