Co všechno nám hlavou proběhne,
když míjí nás děvče pohledné,
ta krása je jasnější než samo nebe,
to cudně si nechává,však každý pro sebe.
Bůh-příroda,jsou na světě umělci největší,
díla co vytvoří,vždy oko nám potěší,
starat se musíme o tu boží krásu,
víme přec že trvá, jen od času do času.
Časem ta krása se v našich očích mění,
vnímáme více tu,která vidět není,
krásu co v srdcích a duši nosíme,
atˇty je stále dost se žitím svým snažíme.
Kulhavý pravopis mě při čtení také ruší, ale obsahově je báseň moc hezká.
10.07.2010 21:59:00 | Pevya