Anotace: někdy bych si zakázala poslouchat Nohavicu...
V uších mi zní ten chlapík
co hraje na kytaru
a čekám na tebe,
ty sedíš někde v baru.
Stále ta stejná slova,
ty tvoje směšné sliby,
v srdci mi zbyla zloba,
ty vidíš jen mé chyby.
Můžem se tvářit stejně,
říkat ty prázdné věty,
ale už nejsem to já,
ale už nejsi to ty...
Hrajou nám stejnou píseň,
cítím temnotu v duši,
slzy mi stírá tíseň
a moje tělo tuší...
Lásku bys zrušil..
06.07.2010 08:30:00 Jeněcovevzduchukrásného
Pro jedno kvítí, slunce nesvítí.Nová Láska jistě příjde, možná je již na cestě k Tobě. ST.
26.06.2010 10:50:00 ilona
Ten bravurní začátek s kytarou a barem mi připomněl mé nedávné literární hledání inspirace :-)))ST
24.06.2010 17:08:00 Jamesow
Mallerick: do melodie to zapadat mělo, poslouchala jsem tu písničku snad tisíckrát dokola a najednou mi hlavou létala další slova..
20.06.2010 23:47:00 Mallerick
Krásně mi to zapadá do Jarkovi melodie. A pěkné, jen na ty omšelé "sliby - chyby" jsem se zakabonil. Nicméně předpokládám, že to bylo psané tak trochu slamově v rychlosti a to se pak leccos odpouští.