Když miluješ a láska není pro tebe,
když žiješ a život není tvůj,
vzpomeň srdce na útesu u moře,
jen sedí a samo dívá se na západ, na hladinu.
Když oči skrz slzy už nevidí,
když po zádech cítíváš mravenčení,
to nepokojné ruce běhají ti po těle,
v myšlenkách i v skutečnosti o to děsivější.
Vzpomeň na oběť beránka,
za dobro slov ušlechtilých,
když na andělům padají křídla,
místo života, láska nekonečná…