Aťsi temné hory, tak zelené,
klidně mě celou pohlťte,
však já věrná jen k milému se navrátím,
lásku svou, tu k němu,tu já tady nikdy neztratím.
Aťsi údolí travnatá, 
kam krávy chodí se pást,
vždyť láska moje rozmarná, 
je jedna velká past.
Aťsi skálo, ty pevná,
co ční z tebe zloba,
aťsi skálo!, 
chytli jsme se do té pasti oba.
Aťsi lide pohrdavý, ty špinavý,
pomluvy ke mně vedeš,
však nevíš, nevíš, jak se věci mají, 
že rozum můj s cesty sotva svedeš.