A svět se mu zdál cizí,
jiný, on navždy povstane...
Na pohled jeho a přeci mizí,
mysleti, že se již víckrát nestane.
Smutek, žal a slzy duše,
které neznají vlastního cíle.
Snad zdála se ta zbraň jako kuše,
té krásné, mladé půlnoční víle.
Nebyla to kuše, ani ostrá slova,
oni dva spolu mohou se potkati znova.
Bez trápení, myšlenek jejich mrtvého bytí,
mohou se hledati, ale zda-li pak se někdy chytí...
krásně napsané ST!
22.11.2010 20:49:00 | xoxoxo
S tou krásnou mladou půlnoční vílou, to je nádhernej obrat :) tahle se mi moc líbí...hlavně abys našla tu pravou lásku a psala trochu veselejší básničky :)
Určitě supertip! ;) :)
10.07.2010 10:04:00 | Zasněný básník