Loďka...

Loďka...

Anotace: toto je nedopsaná písnička, najednou mi došel dech...

Jsem bílá loďka
na hladině oceánu,
mám skasanou plachtu
a slaně mokrou příď,
houpu se na vlnách
v objetí něžném,
palubu proklátou
tvým nenasytným stěžněm...
Plujeme nazí
bez kotvy a kormidla,
není cesty zpátky,
cesty do bezpečí,
světla přístavů
splynula s hvězdami,
mám mořskou nemoc,
slané slzy v očích...
Poplujem daleko,
až za obzor života,
poplujem dlouho,
možná tisíc roků,
spoutáni v lanoví,
ukryti před světem,
loďka se kolíbá -
drž se jejích boků...
Autor *Mia*, 30.12.2005
Přečteno 329x
Tipy 2 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Bíša
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

:+))

06.11.2007 10:04:00 | Bíšareagovat

Moc hezké metafory...krásné, pro mě smutné, také chci být věčně spoutána..s ním...

30.12.2005 17:09:00 | Cinderellareagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter