Dívám se do nebe
a v oblacích vidím Tvůj úsměv
červenáš se broučku
tak jako nikdy předtím
jako by jsi byla v rozpacích
a zároveň tak moc šťastná..
Dívám se na Zemi
a vidím v ní Tvé oči
dva zapomenuté body uprostřed Evropy
jsou tak jednoduše hluboké
jako slova které chci přivést na svět
ale nedokážu to..
Dívám se na Tebe
pohledem
který tak moc dobře znáš
a vím že jsi dar
seslaný pro někoho
kdo si ho nezaslouží..
A tak tu stojím
se sklopenou hlavou
ztracený mezi štěstím a nadějemi
víru v dlaních úsměv na rtech
a snažím se dojít k bodu
kdy si Tě třeba zasloužím..
Jako bych tě tam viděla stát...naprosto přesně Tě mám před očima...mladý básník s nadějí na víčku se srdcem tepajícím pro lásku...píšeš krásně, však jsem Ti to nejednou pověděla, moc se mi líbí tvůj volný verš...opravdu pěkné...ST
08.07.2010 00:31:00 | ajlonka
Volný verš ti opravdu sedí.))) Je to tok myšlenek mladého milujícího člověka, při čtení jsem vše vnímala živě, pěkně si to podal.
07.07.2010 23:25:00 | carodejka