Věř

Věř
klinkání zvonů
neznělo by
nemít tě
v životě

Přišlo si pohlazení
pro odpověď
a tváři
na otázky rtů
zmlkly oči.

A kontury nosu
zpívaly éterem
o vonících křivkách
hebkohlasně
hladovému

Věř
není to hlas
jenž tě vede
ulehnouti po bok
rozumu
do niterného lože
štěstěny
a křičet
Kde jsi
má lásko

Už svítá