.
Má touha je při Tobě
večer i ráno
a kupid už dávno
složil zbraň
s úlevou, jak prý má vystaráno.
To jen já
v horké letní noci
hýčkám to sladké, něžné cosi,
křehké, jak míšeňský porcelán.
Úctu mám k síle kouzla citu
a v duše skrytu
píšu básně,
přestože, bláhové, je mi jasné,
že dřív, než je na papír zachytím,
rozplynou se jak z natí dým.
Tak ať,
vždyť i ta suchá, prostá nať
má svoje půvaby v rozplývání.
Vepíšu je do Tvých hebkých dlaní.
Slovíčka prostá, mlčenlivá.
Každé z nich touhu moji skrývá
zázraku lásky díkůvzdání ...
.
Jak poetický večer i ráno zažíváš
pak láskou se jen rozplýváš
a nač má Amor svoje šípy
to netřeba jen u vás být
tam pohoda i láska ba i božský klid.
ST.
21.08.2010 22:54:00 | Paulín
Zázraku lásky díkuvzdání
toť krásná báseň milá paní
heboučce hladí jemnou dlaní
a voní kvítím strání...
28.07.2010 16:43:00 | šuměnka
Vřelé, upřímné a lásky plné jsou Tvoje veršíky. Tleskám, moc hezké počtení. ST!
19.07.2010 07:17:00 | NikitaNikaT.
Tak to je nádherný kousek..tady se pouze skláním Jituško...Nádhera!!!:-)
16.07.2010 13:22:00 | střelkyně1
ta prostá slova suché natě
mé díkůvzdání vypoví
ať vzdálen jsi, vždy vyhledá tě
můj lásky signál kouřový
***
Jiří senior
13.07.2010 15:24:00 | j.c.
Zázraky žijeme spolu každou chvíli,
do lásky křídel jsme je zachytili :o))
13.07.2010 15:05:00 | poustevník Jirka