Modré hvězdy

Polibek dám na víčka,
tam, co modrá hvězdička,
láká mě svým leskem k sobě,
tam, kde mají domov obě.

Upadám do modrých moří,
celé tělo touhou hoří,
po chuti rtů a tvého těla,
v němž ráda bych se utápěla.

Ohnivé a plné síly,
kletbou svou mou duši stihly.
Hřejivé, jak letní žár.
Krotký oheň touhou vzplál.

Podléhám tvým kouzlům ráda,
však nerada bych z výše spadla.
S hloubkou citu vyčkávám -
straním se zlým nástrahám.

Jsi pouhý hráč, či rád mě máš?
Co když si jen zahráváš?
Či měla bych ti věřit snad
a srdce své ti zaprodat?