Při setmění svítá..
Při setmění svítá..
Anotace: .
Ať měsíc nebo slunce zapadá,
stojím tu bez pohnutí,
stínu času hledím na záda,
ohlédnout se zpět mě nikdo nedonutí.
Padat na hvězdy chtěl jsem,
teď už všechny zhasly,
tísíce nocí bděl jsem,
dokud city nepohasly.
Jen lítost mi tu zbyla,
poslední z léků tišících,
ta dáma černobílá,
vzpomínka, když jsi tu semnou byla.
Ať vychází slunce či měsíc,
v hlavě mám bolehlav,
na víčkách příchutě směsic,
únava, co na mě dolehla.
Kdys na hvězdy jsem padat chtěl,
a možná jsem chtěl ještě víc,
dnes na Tebe jsem zapomněl,
v rukou třímám holé nic.
Chci zbourat všechny hráze,
co nás dva dělí,
zas vidět výraz tvojí tváře,
ve svitu měsíce a jeho záře.
Poslední tipující: Anita Buchtová, Lexisa, Písklátko, UCET KE ZRUSENI, Jeněcovevzduchukrásného, Jamesow, Psavec, 4LJFilip, robb, carodejka, ...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk29.09.2011 01:29:00 Anita Buchtová
Na takovou lásku dokáže pomoct jen čas, ten boří hráze...
Během poslední hodiny je to už podruhé, co jsem dojata k slzám. Fakt nechápu, že jsem tě a tvá díla nenašla dřív! Je tak krásná, že ji jdu hned doporučit a znovu si ji přečíst! ST
16.08.2010 00:28:00 Véronique
Moc krásná báseň s citem napsaná, ale tak smutná...těším se na nějakou veselejší, moc bych Vám radostnější náladu přála.V.:-)
18.07.2010 15:23:00 Jamesow
líbí.. hodně :-) kor v kombinaci s Fear Of The Dark, kterou zrovna poslouchám..
16.07.2010 08:22:00 Sweet KiWi
Nádherná...po čase mne nadchla zase jedna úžasná báseň...musela jsem si ji přečíst opakovaně a říkám Super :-)))
