Krvácím
Krvácím
Anotace: Každý zná smutek a některým rve duši na kousky, hezky pomaličku, aby bolest vydržela co nejdéle.
Sbírka: V záblescích
Krvácím z řas,
mé srdce pláče, pláče zas
a krvavý jas,
jenž stěny smáčel, smáčí i nás.
Ta nevděčná aura,
co pouta trhá, přetrhne pás,
pás cudnosti párá,
jak by jej párala už delší čas.
Nestačí záměr
a nestačí chlast.
Nečekej závěr,
nenech se zmást.
Neb krvácím z řas
a řasy vedou přímo k srdci,
krvácím, ač vlastně nechci.
Krvácím, i když pláč jde mi snáz.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Smutek vždy pochází ze ztráty, ať už skutečné (někdo zemře) nebo abstraktní (někdo nás opustí/zklame), přičemž si obě dvě jsou rovny. Paradoxní je, že je často i prožíváme stejně :)
18.07.2010 14:02:00 | free.poet
Vždy záleží na tom, z čeho smutek pochází... potrápit dokáže pořádně, to máš pravdu...
18.07.2010 13:59:00 | labuť
