Stojím tu nad mraky

Stojím tu nad mraky
u nebeských bran
krásnějších než tisíc
jarních rán

Hledím skrz mříže
na cesty plné skal
proudy řek, štíty hor
a pláně opodál

Začíná úžasná noční pouť
řekou modravou -
stříbro blízkých hvězd
tak nízko nad hlavou

Však nechci vážně jít
vstříc těmhle pastvinám
Já chtěl bych být v ráji…
…Ale sám?!...

Krásnější svět
vůbec nehledám!...
Je to tím, lásko,
že tebe tady mám!