Anotace: Některé vzpomínky se vrací celý život.
Střílel jsi zas a znova
ostatním na obdiv.
Leč růže papírová
dál stála. Jako dřív.
Na pouti hudba hrála,
děvčatům plály líce
a tebe zajímala
jen růže ze střelnice.
Nakonec v hloubi duše
vzpomněl sis na kovboje.
Pak vše šlo jednoduše
a růže byla tvoje.
Tenkrát jsem šťastná byla.
A bláhová. A mladá.
A růže byla bílá...
... já dodnes ji mám ráda.
Že nemá lístky žádné?
Že nevoní z ní med?
Aspoň mi neuvadne
jak první lásky květ.
i já jsem růží dostala na poutích bezpočet
dřív býval mile dojemný ten papírový květ
dnes ztrácí kouzlo jaké měl, když cílem mužů byl
ten symbol poutí krepový se jaksi vytratil...
21.07.2010 08:42:00 | šuměnka
Díky za vzpomínku,pár papírových mám také ještě doma:)).Krásná básnička!
19.07.2010 13:45:00 | CULIKATÁ
Ty jsi ale kouzelnice slov, moc hezké vzpomínání i já si zavzpomínala a bylo to díky tobe milé.))
Na pouti hudba hrála,
děvčatům plály líce
a tebe zajímala
jen růže ze střelnice.
19.07.2010 13:33:00 | carodejka