Před spaním

Přečteš mi je před spaním?
Snad tě jimi neraním.
Chci slyšet, jak jsou napsány.
Jsem unavená z doufání.
Není v nich moudro jenom pocity
a kolečko ve stroji času rozbitý.
Nemysli si, že k tobě nic necítím,
že jsem jen z hader sešitý.
Možná mám čerstvě křídla zlomená
a z pádů rozedraná kolena,
možná se ukryla má štěstěna,
neunesu být tebou zraněná.
Nedávej mi soucit a naději,
pokud to nebereš trochu vážněji.
Tobě stačí, jen když se usměji
a ve tvém srdci zrno zaseji.