Ani omluva možná nestačí

Anotace: Když se rozum vrací k velení

do cesty jsem ti jako hulvát vstoupil
rozruch, neklid a jiné jsem tropil
nebylo to odemne vůbec spravné
snažím se od toho usoupit a to kradmě

ne, to bych neměl a omluvit se řádně
sníst co jsem si nadrobil, to je správně
promiň mi mou hrubou neomalenost
určitě jsi na mě měla zlost

chápu to, je to oprávněné
mé myšlenky byly zatměné
rozum prohrál, bohužel je to tak
vyvíjel jsem na tebe špatný tlak

klidně se na mě hněvej, pochopím to
zvol si trest jaký chceš, unesu to
jsem hlupák, hrozný trouba
tys krásný květ, všech zahrad chlouba