Časy plynou
A uplynul rok
Co k naší lásce
Učinili jsme rozhodný krok
Čekala dlouho
Až její hlad utišíme
Však tušila jen ona
Že ještě víc teď hladovíme
Nebraňme se lásce, prosím
Je darem našim všedním dnům
Jak klenot ji Ty i já nosím
Chyběla by nám i našim snům ...
Myslím, že básence plně rozumím, jakoby mi byla v jistém slova smyslu tak moc blízká... a my se jí nebráníme.
30.07.2010 09:26:00 | NikitaNikaT.
Ta láska - téma věčné všech
ten stoj, i pozor, pohov, leh
ta nymfa snící v našich snech
ta voda něžná hladíc´ břeh
ta chůze klidná, sprint a běh
ta ryzí víra v našich dnech...
27.07.2010 19:18:00 | šuměnka
Nebraňme se lásce, prosím
Je darem našim všedním dnům...
Moc hezky vyjádřené!
27.07.2010 12:05:00 | Sisinka
... láska se nehledá jako houby vlese nebo založená kniha, láska se nekupuje i když je nabízena, láska přichází sama...
***
Jiří senior
22.07.2010 21:48:00 | j.c.
láska je opravdu klenot a ty si to krásně napsala
22.07.2010 08:51:00 | xoxoxo