Anotace: ...Občas všichni čekáme na něco,co stejně nepříjde...
Uprostřed tanečního parketu stála
a plakala,místo toho,aby se smála.
Plakala a čekala než příjde ten s nímž tančit chtěla,
žádné jiné přání,jen tohle v srdci měla.
Stála na parketu nesplněných snů,
tolik probdělých nocí,tolik proplakaných dnů.
Stála-v paměti jen jeho tvář
a kolem nic,jen černočerná zář.
Plakala,z očí kapaly jí slzy,
pořád věřila,že ON příjde velmi brzy.
Stála tam a doufala i po době dlouhé,
v srdci lásku a vzpomínky pouhé.
Stála tam,hlavu skloněnou-už ani trochu pýchy,
doufala,dokud se nesečetly její dny a hříchy.
Zvláštní pťíbľh v básni...ST.
12.10.2016 00:33:31 | Tvořilka Lenka
Všechno záleží na tom, jak jsme silní a jak moc si onu věc přejeme, jdi za tím co tě baví, věř a štěstí si tě najde.))
23.07.2010 14:55:00 | carodejka