Anotace: 2.díl básně o tom, jak si k sobě dva mladí lidé opět hledají cestu
Mladá dívka na pláži,
ve vlnách přílivu leží –
myšlenky na něho,
v hlavě jí běží.
Kvítek za kvítkem trhá –
má mě nebo nemá rád?
Může být ten pravý?
Nebo jen blízký kamarád?
Dávno vzpomínky společné,
poslala dívka pryč po vodě,
však mysli její,
nedostalo se svobodě.
Se vzkazy – s nadějí –
po světě tisíce lahví plují,
až opět spojí ty dva,
co tolik se milují.
Příliv přinesl otázky,
s odlivem odchází odpověď –
že jsi ten pravý jsem věděla,
a vím to i teď.
.
.
.
Mladík na břehu leží,
směje se jak malé dítě,
vzkaz z lahve pevně svírá:
„Stále miluji Tě!“
Ale prosímtě! ;-))) Jestli je to třeba jen trochu Tvůj sen, tak si ho určitě splň a nemusíš ho přeci hned posílat po nějakém tom moři. ;-)
A jinak moc děkuju! :-)
A přeji hodně štěstí! ;-)
23.07.2010 21:52:00 | Amable seňor Marek
Jak Já bych chtěla poslat
vzkaz v láhvi.Jenže při mí
smůle, bych ještě trefila tou
lahví nějakého plavce :-)))
Takže raději zůstávám u psaní
vzkazů,třeba tady na literu :-)))
23.07.2010 19:16:00 | Kett