Pluj ...
Pluj ...
Tvé rty cítím a zapomenout neumím
Tvé ruce líbám a vedu těsně před usnutím
Tvé čelo nadšeně svým otírám
A slzavé údolí mých očí před Tebou zavírám
Až dneska půjdeš spát,
Oblékni se do mých úsměvů
A ráno, když půjdeš nový den přivítat
Odraž svou loďku bez mé kotvy od břehů
A pluj...
Do přístavu, kde láska má svůj dům
Vší silou vzpomínky na mě, prosím, tlum
A pak se ... do jiné ...
.... Zamiluj
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Úžasné, mám teď tohle období...děkuji, aspoň to nemusím vypsat, stačí si přečíst tvou.
07.10.2010 01:59:00 | Písnička
Smekám předtebou, pokud mu dokážeš tohle upřímně přát! Hmm... já bych to asi nedokázala...
27.09.2010 11:35:00 | Dalimila
až loďka odrazí na vlnách časoběhu
bouře s ní zazmítá, přívalem ztěžkne sněhu,
a všechna pro a proti dáš si do souběhu
vzpomínkou zamávej lásce na druhém břehu
***
Jiří senior
05.08.2010 11:36:00 | j.c.
Jejku, chytla za srdce, píchla, slza mi až vyhrkla... také jsem totok jednou řekla... ale on to nedokázal a nedokázal nemilovat, ani já... obrazně řečeno spíše zkráceně, "podlehla jsem nátlakům". Prostě jsme si pohovořili, řekli si své, co bylo, je a co do bucoucna... řešili jsme to.
30.07.2010 09:25:00 | NikitaNikaT.
s príchuťou smútku, s farbou čiernejšou, avšak je dobré, že svet má rôzne farby, odtiene,
krásna
-st
29.07.2010 22:53:00 | Juraj Hrom
..těch údolí slzavých
těch se najde,vím,
kdysi bylo jedno mé
teď je tam pár kopretin..
29.07.2010 14:08:00 | Květka Š.
