Vánek kopretinám

Anotace: Scházíš mi najednou a já nevím, kde se to vzalo, odkud to přišlo a co se stalo, že mezi námi náhle je cosi, něco se klube, možná rodí, nechci to zahnat, jen chci být Tvojí kapičkou rosy.

Slunce šlo spát a my půjdem taky,
zbyli jsme na to sami dva,
každý z nás předurčený měl své lože,
a mezi námi stála tma.

Pojď přespíme spolu v jedný postýlce,
budu Ti vyprávět pohádku před spaním,
snad z touhy, snad z lásky, těžko to hodnotit,
k Tobě se blízko nakláním.

Ulehám do Tvé postýlky, tak blízko vedle Tebe,
nejsem tam sama, nejsi tam sám,
ruka Tvá hladí mou, já pořád váhám
a najednou Tě objímám.

Ten lehký dotek Tvůj na mých rtech,
co jenom vánek může kopretinám dát,
je mi tak hezky jako už dlouho ne,
v náruči Tvojí chci dneska spát.

Spalujícím žárem pod polibky hynu,
měním se ve vír jak řeky proud,
pod tíhou doteků nemyslím na nic,
toužím se v Tobě rozplynout.