Odmítáš
Odmítáš
Odmítáš mně.
Na steny teskné mlčíš dál.
Volání jako bys neslyšel.
Pláč jako by jsi neviděl.
Doteky jako bys necítil.
Snažím se.
Tvá pozornost však jinde je.
Tvé oči do mých se nevpíjí.
Tvé rty se mých nedotýkají.
Tvá slova ke mě nedolehnou.
Vzdávám to.
Neslyšně v koutě pláču a lkám.
Ty však život svůj žiješ si dál.
Nejsi mi souzen jak to vypadá.
Však jediným budeš navěky.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Moc děkuji, snad to štěstí a radost někde čeká schované a přijde když to budu nejmíń čekat...
09.08.2010 12:38:00 | Moniska
Každá chvíle, či pouhý okamžik je jedinečný sám o sobě... víš, prostě jsou věci, které se staly, budou vryty v srdci, v duši, v nás celých navždy... zdali je nám někdo souzený, či ne... na to je někdy čas příliš dlouhý, ondy zasejkc krátký...
Věřím a moc Ti přeju, abys svoje skutečné štěstíčko našla co nejdříve. Netrap se a neplakej, svět se na Tebe usmívá a pozor, abys přes ty slzénky neviděla poté lásku... to by byla škoda.
09.08.2010 07:44:00 | NikitaNikaT.
