Někdy je to nejvíc,
víc než na nic.
Kolikrát bloudím
a nejde to vrátit.
Aspoň chvíli být sami,
tak jako kdysi,
vzpomínky krásný.
Jen myslet, to
napřed jinak
bohužel obrátit
chvění
v city
neubránit,
jen na tebe upínat,
láska přijde nechtěně,
sorry,
já si to nevybírám.
Vzpomínat na nejlepší
tiše
budu dál.
konec přátelství nechci
jen mě to bolí,
nežádám
poslušnosti,
upřímnosti.
To, co mi nedáš,
jen trochu lásky,
za to se omlouvám.
Smuténková básenka... beruško, za lásku, city se nikdá neomlouvej... vždyť to přecik sama víš a znáš, že láska, když přinde tak přinde... nejsme to my přímo, kteří si řeknou, teď budu milovat... nesmutni.
10.08.2010 07:00:00 | NikitaNikaT.
No jo Niky,někdy jsou složitá období.Za čas bude líp,uvidíš.Kytička pro Tebe*->
09.08.2010 21:37:00 | CULIKATÁ