Jako zoufalec si přijdu
protože za trochu lásky šel bych světa kraj,
jako feťák co hledá kde vzít dávku,
když nemá co by za ni dal.
Rozfoukaný popel,
studený kruh z kamenů
ti prozradí kde ohen byl
kde možná jeden uhlík snad ještě zbyl.
Ale kde není, tam nic není,
pořád zima a tma
a srdce pořád čeká
na zahřátí a teplo dlaní
proč ted pocit pořád mám
že sem tady sám
jelikož přátelé nenahradí
studenou postel,
prázdnotu duše
"najdi si nekoho"
zní to tak jednoduše...že?
Je to k uzoufání,když se nedaří
rozhoupat houpačku života.
Ale půjde to, věř!
12.08.2010 00:06:00 | s.e.n